Kdo jsem
Moje začátky
Moje první jídlo byla černá hmota na dně kastrůlku, který se mi, chudák, dostal do rukou, když jsem jako prvňáček dostal chuť na krupicovou kaši s kakaem a se skořicí. Ani přesně nevím co se tehdy stalo. Vše se seběhlo daleko rychleji, než celá naše rodina nad mým prvním kuchařským neúspěchem, a nic na plat, nebyl to neúspěch poslední. Později moje malá snažení přerostla ve skutečný zájem, a tak, když přišel čas zvolit školu, dostala se ke slovu kuchařina. Tři roky v učení plus tři roky nástavby, požadované státem a vzdělávacími institucemi, a pak hurá do ulic.
Od té doby se toulám po restauracích, u nás i ve světě, a snažím se najít, co by mohlo být jakýmsi pátým elementem kuchařské alchymie chutí.
I přes to, že jsem si prošel základy většiny evropských kuchyní, jsem přece jen nakonec svou pozornost obrátil k Japonsku, zemi, která mě uchvátila už jako malého kluka.
Zaujetí Japonskem
Od jedenácti let mě Japonsko čímsi až nepochopitelně lákalo. A jak to u kluků už bývá, začalo to bojovým uměním, ale později se projevil zájem především o kulturu – literaturu, ikebanu, japonské zahrady, čajový obřad a , jak jinak, o japonský způsob stolování. Dodnes si pamatuji, jak jsem doma klečel na zemi u rozložených tvrdých desek na malování, které mi nahrazovaly malý japonský stolek, a v několika mističkách jsem měl rozkouskovaná klasická česká jídla – jako svíčkovou, knedlo vepřo zelo ap.- a také si dodnes pamatuji pohledy rodičů, jak se chytají za hlavu a nechápou, proč u jídla musím klečet na zemi a jídlo jíst hůlkama. V té době taktéž začaly mé první pokusy s japonskou kuchyní, kdy jsem podle dvou u nás tehdy dostupných kuchařek, zkoušel svá první „japonská jídla."
Profesionální začátky
Moje nevalné začátky a domácí vaření se značně změnilo v květnu 2ooo, kdy jsem nastoupil do japonské restaurace Miyabi - jedné z prvních japonských restaurací u nás. V Miyabi jsem si začal pozvolna uvědomovat, že to, co jsem se až do nynějška učil jako běžný evropský kuchař, mohu z valné části zapomenout a začít se učit zase od začátku. Natolik je Japonská kuchyně odlišná.
A nakolik je odlišný i samotný přístup japonců k vaření a práci v kuchyni, to jsem si vyzkoušel hned o dva roky později, kdy jsem v listopadu 2oo2 letěl i poprvé do Japonska. Jiní lidé, jiný svět, a naprosto odlišný přístup k práci, učení se a zdokonalování se.